Flash vs. HTML 5 a sentiment trhu

Technologie Jan Janča

Jak dlouho přežije Flash pod útokem HTML 5 a jaké faktory budou v tomto souboji rozhodující? Rozloučíme se v dohledné době s technologií, která již více než 10 let rozděluje webové vývojáře na dva často nesmiřitelné tábory?

Nechci Vám lhát, na tyto otázky neznám jasnou odpověď. Přidržím se proto Disraeliho výroku: „Jsou lži, zvláště odporné lži a statistika.“ a podívám se na problematiku skrze data vydolovaná z vyhledavače Google.

Kdo nezná svou minulost, je nucen ji opakovat. Kdo ji zná, ten také.

Zanoříme-li se do historie technologického vývoje mnoha oborů, najdeme v ní nesčetné množství případů, ve kterých o úspěchu či neúspěchu inovace rozhodovalo spíše štěstí, marketing a veřejné mínění, než objektivní zhodnocení jejich výhod. Celá generace trávila večery sledováním filmů zaznamenaných v nevalné kvalitě na kazetách VHS především proto, že „free porno“ na internetu ještě nebylo a na Betamax kazetách nevycházelo. Stejně tak se asi těžko najde někdo, kdo by masové rozšíření systému MS-DOS, potažmo MS Windows, připisoval jejich bezprecedentní kvalitě a ten, kdo v 90. letech minulého století pracoval s operačním systémem OS/2, při čtení této věty možná i zaslzí.

Pokud by snad někdo čekal, že bude mít rozhodování o osudu technologií ve věku internetu a volně dostupných informací všeho druhu jiný průběh, nechť si vzpomene na čerstvé představení nového jablečného mobilního smartphonu a na následné nadšené ohlasy na „revoluční“ funkcionalitu videohovorů. Proto si nic nenalhávejme. Stejně jako v mnoha předchozích případech, rozhodne o osudu souboje Flash a HTML 5 především to, na kterou stranu se přidá dav.

Co nenajdeš v hlavě, najdeš v lexikonu Googlu.

Zatímco noření se do historie je poměrně snadné, nahlížení do budoucnosti je, pomineme-li tradiční metody využívající konzumace různých typů drog spojené s extatickými stavy a nesrozumitelným mumláním, podstatně složitější. Jak jsem předeslal již v úvodu článku, jako nástroj pro nahlédnutí za oponu času jsem si zvolil statistiku.

Inspiraci jsem hledal u oboru, který má s „předvídáním“ bohaté zkušenosti. Analýza vývoje akciových trhů používá statistiku, přesněji řečeno vyhodnocování časových řad vývoje kurzů, k předpovědi jejich budoucí hodnoty. Akciové kurzy mají s racionálním uvažováním společného snad ještě méně než preference té či oné technologie u lidí a stejně jako u technologií o jejich vývoji rozhoduje „sentiment“ trhu.

Sentiment je vlastně poměr optimisticky a pesimisticky naladěných účastníků trhu, lidsky řečeno je to nálada společnosti, která nabývá dvou diskrétních hodnot. Může být buď „blbá“ nebo „dobrá“. A právě tohoto faktu a možnosti zjišťovat nálady uživatelů internetu pomocí vyhledavače Google lze využít k experimentu s nahlédnutím do budoucnosti. Vize to nebude nikterak přesná, stejně jako u akciových trhů, ale věřím, že mi případné odchylky od skutečného budoucího vývoje odpustíte, stejně jako je nakonec vždycky odpustíte vašemu burzovnímu makléři.

Flash a sentiment trhu.

Při pátrání po známkách optimistických a pesimistických nálad bylo nejprve nutné nalézt vhodné indikátory. Na prvním grafu vidíme jak rostl počet výsledků vyhledávání na klíčovou frázi „"HTML 5" Flash“. Rostoucí počet výsledků jasně naznačuje, že toto téma nabývá na popularitě a tím i na důležitosti.

Počet výsledků vyhledávání na klíčovou frázi HTML5 Flash
Počet výsledků vyhledávání na klíčovou frázi "HTML 5 Flash".                                                  Zdroj dat: google.com

Ve výsledcích vyhledávání na výše uvedenou frázi lze jasně identifikovat, některé převládající znaky. Především je vidět, že obě technologie jsou stavěny do ostrého kontrastu, což demonstruje i častý výskyt slov „kill“ a „dead“ užívaných k popisu působení HTML 5 na Flash. Právě častý výskyt těchto slov ukazuje na vhodný indikátor sentimentu uživatelů internetu, reprezentovaných pozitivní frází „flash is not dead“ a negativní frází „flash is dead“.

Počet výsledků vyhledávání negativní fráze „flash is dead“ jasně ukazuje, že tento názor rozhodně získává na popularitě. Na druhém grafu je dobře vidět efekt kritiky Steva Jobse z 29. dubna 2010, která přispěla k raketovému vzrůstu pesimistických nálad na internetu.

Počet výsledků vyhledávání na klíčovou frázi Flash is dead
Počet výsledků vyhledávání na klíčovou frázi "Flash is dead".                                                 Zdroj dat: google.com

Na třetím grafu jsou vyneseny počty výsledků vyhledávání pro fráze „flash is not dead“ a „flash isn’t dead“. Již jen letmý pohled na vertikální osu nenechá nikoho na pochybách o tom, na kterou stranu se momentálně sentiment internetu přiklání.

Počet výsledků vyhledávání na klíčovou frázi Flash is not dead
Počet výsledků vyhledávání na klíčovou frázi "Flash is not dead" a "Flash isn't dead".       Zdroj dat: google.com

Považuji za nutné dodat, že se počty výsledků vyhledávání na určité klíčové slovo neustále mění a to i u starších dat. Pokud si tedy budete chtít můj experiment ověřit, s největší pravděpodobností se Vám budou data lišit i o několik procent. Poměry mezi daty z různých časových období však zůstávají zachovány.

Ve statistice vyhledávaní jsou započítány i výsledky, které s problematikou nesouvisí, ale obsahují klíčová slova. Díky velkému rozdílu mezi optimistickým a pesimistickým pohledem jsem si však tento fakt dovolil zanedbat.

Adobe Flash hledá dobrou PR agenturu

Výše uvedené fakta samozřejmě nesmíme přeceňovat, na druhou stranu však současnou náladu mezi aktivními uživateli internetu nelze zcela pominout. Flash je pod velkým tlakem a má velice silného a hlasitého oponenta v podobě firmy Apple, potažmo jejího šéfa Steva Jobse. Pokud bych se měl vrátit k terminologii akciových trhů, v případě Flash bych doporučil spekulovat spíše na pokles než na růst kurzu.

Na druhou stranu však lze najít jisté paralely výše popsaného stavu s jedním nepodařeným vydáním New York Jurnal, které vydalo nekrolog Marka Twaina ještě za jeho života. Mark Twain to okomentoval s humorem sobě vlastním: „Zprávy o mé smrti jsou velice přehnané!“.

Co si dále přečíst