Nekalé pikle v casinu jménem Facebook III.

Internet Jan Janča

V předchozích dvou dílech jsem se věnoval popisu problémů a nástrah, které čekají na pořadatele soutěží na Facebooku. Dnešní závěrečnou část našeho malého seriálu bych rád věnoval návrhům a ukázkám v praxi ověřených řešení, jež budou o to účinnější, čím více pořadatelů a správců soutěží je bude používat.

Odvaha. Pokud ji jako správci a pořadatelé soutěží nemáte, nemusíte číst dál, protože si bohatě vystačíte s informacemi z minulých dvou dílů, které vám potvrdily to co jste stejně tušili. Někteří účastníci soutěží vás i vaše skutečné zákazníky podvádějí, neřku-li okrádají, a vy jste se rozhodli nad tím mávnout rukou.

„Uživatelé využívají situace, kdy je hlavním cílem kampaní honba za co největším počtem fanoušků facebookové stránky. Nejjednodušší obranou by byly soutěže s vyšší bariérou vstupu, ve kterých by nerozhodoval počet získaných hlasů...“

Hustone, máme problém

Je možné, že tento fakt mnozí nepovažují za závažný, protože jim ve výkazech skutečný i falešný soutěžící splyne v jedno krásné číslo, které lze pěkně prezentovat na poradách. Při takovém vnímání světa je pak nějaký ten falešný profil dokonce vítaným přírůstkem ve statistikách a spokojené ticho na zdi facebookové stránky je bráno jako důkaz spokojenosti potenciálních klientů.

Proto si je v první řadě především potřeba odpovědět na otázku, zdali jsou nekalosoutěžní aktivity pro pořadatele skutečně nebezpečné. Jsem přesvědčen, že ano, a to minimálně z několika následujících důvodů:

  • Ničí plánované cílení kampaní

    Soutěže se pořádají za účelem oslovení určité cílové skupiny. Jak gangy profesionálních soutěžících tak i podvodníci s falešnými účty toto cílení znemožňují a snižují pravděpodobnost zásahu.
  • Snižují návratnost investic

    Se snížením pravděpodobnosti zásahu souvisí i snížení návratnosti investic. Majitelé stovek falešných profilů si od vás prostě nekoupí tolik, jako sto skutečných uživatelů.
  • Odrazují cílovou skupinu od účasti v soutěži

    Vaše skutečná cílová skupina by se soutěže možná ráda zúčastnila, ale v přítomnosti falešných hráčů jí to velice rychle přestane bavit.
  • Neřešení problému způsobuje jeho růst

    Nekalosoutěžní jednání v jakékoliv formě je podvod a ten by neměl být přehlížen, jinak hrozí, že se bude problém zvětšovat.

Na druhou stranu je pravdou, že uživatelé pouze využívají situace, kdy je hlavním cílem kampaní honba za co největším počtem fanoušků facebookové stránky. Nejednodušší obranou by totiž byly soutěže s vyšší bariérou vstupu, ve kterých by nerozhodoval počet získaných hlasů nebo přeposlaných odkazů. Obávám se ale, že po takovýchto řešeních není díky jejich vyšší ceně poptávka na straně zadavatelů a díky čím dál tím větší lenosti uživatelů ani na straně soutěžících.

„Pokud nechceme prohlásit soutěže na Facebooku za uzavřenou kapitolou, měli bychom se vážně zabývat vytvořením certifikační autority, která bude spravovat společnou databázi účtů zneužívaných k nekalosoutěžnímu jednání...“

Přišel čas na certifikační autoritu?

Jak jsem již uvedl v předchozím díle, technologické řešení pro odhalování nekalosoutěžního jednání, evidenci nepoctivých soutěžích a falešných účtů existuje. Problémem však zůstává komunikace a vymahatelnost „práva“ (prosím místní advokáty, aby mi odpustili tuto malou výpůjčku z jejich slovníčku). Je totiž smutnou pravdou, že ti soutěžící, kteří se dopouštějí největších přestupků jsou zároveň těmi nejotrlejšími a nejagresivnějšími.

Záplava zpráv na zdi, zpochybňující spravedlivost soutěže i čestnost a kompetentnost pořadatele jistě nikoho nepotěší. Podvodníci zkrátka spoléhají na to, a mají to ověřeno i z praxe, že jejich soustavnému tlaku a pokusům o poškození dobrého jména pořadatel podlehne. Pokud jejich příspěvky mažete, okamžitě si začnou brát na pomoc „svobodu slova“ a obviňovat vás z toho, že vítězství má zamluvené vaše babička, strýček nebo sekretářka.

Zde je potřeba ona výše zmiňovaná odvaha. Nesmíte podlehnout a být zcela neústupní a proti všem zásadám správy sociálních médií, které jste kdy četli, být i autoritativní. Mažte, udělujte permanentní vyloučení ze stránky, omezte se na strohá konstatování, ale hlavně se nebojte.

Čte se to určitě pěkně, v reálném provozu má na tuto špinavou práci málokdo žaludek a to obzvláště v situaci, kdy hrozí, že se jeho šéf na danou stránkou podívá zrovna v okamžiku, kdy si tam přistižený podvodník vylévá zlost.

I tento problém má svoje řešení. Pokud nechceme prohlásit soutěže na Facebooku za uzavřenou kapitolou, měli bychom se vážně zabývat vytvořením certifikační autority, která bude spravovat společnou databází účtů zneužívaných k nekalosoutěžnímu jednání a zajišťovat krizovou komunikaci. Přistižený podvodník by tedy nebyl vyloučen pořadatelem soutěže, ale „vyšší“ autoritou, se kterou by mohl vést svůj marný boj třeba měsíc, bez toho aniž by dobré jméno pořadatele soutěže utrpělo újmu.

Věřím, že pouze vznik takové autority umožní agenturám skutečně efektivně spravovat soutěže na Facebooku a zajistí, aby byly přínosem pro jejich provozovatele.

Úplný konec

Pro všechny pozorné čtenáře, kteří se pročetli až na závěr toho seriálu, mám připravenu malou odměnu v podobě filmové písně, která mi byla inspirací při vymýšlení jeho názvu.

 

Co si dále přečíst